| třída | vznik | vymření | † druhů | recentních druhů | celkem |
| Aplacophora | ? | recent | (4 řády) 320 | 320 | |
| Polyplacophora | kambrium | recent | (3 řády) 600 | 600 | |
| Monoplacophora | kambrium | recent | (1 řád) 11 | 11 + | |
| Gastropoda | kambrium | recent | 15 000 | (8 řádů) 40 000 | 55 000 |
| Cephalopoda | střední kambrium | recent | 11 000 | (3 řády) ± 786 | 11 786 |
| Rostroconchia † | spodní kambrium | perm | > 1 000 | 0 | 1 000 |
| Scaphopoda | (?) ordovik, devon | recent | (1 řád) 350 | 350 + | |
| Bivalvia | kambrium | recent | (3 řády) (8 000 až) 13 000 | 13 000 + | |
| ? Tentaculita † | (?) ordovik, silur | devon | 0 | ||
| ? Hyolitha † | kambrium | perm | 0 | ||
| celkem | 27 000 + | 55 067 | 82 067 | ||
| (WCMC 1992 podle Jeník J. 1998 Ekosystémy. Praha, 135 pp., str. 26). | popsaných druhů | 70 000 | |||
| (WCMC 1992 podle Jeník J. 1998 Ekosystémy. Praha, 135 pp., str. 26) | odhad | 200 000 | |||
| (Hammond, 1992 in Primack, 2001) Předpoklad je 200 000 druhů měkkýšů na Zemi a přesnost tohoto odhadu je střední. | předpoklad | 200 000 | |||
| (Biodiversity in Central and Eastern Europe (2000) CDROM). | 80 000 | ||||
| (EES 227: Paleobiology 2004) | 35 000 | 55 000 | 90 000 | ||
| (Jedlička, ed. (1995) in Biodiversity in Central and Eastern Europe (2000) CDROM) | 128 000 | ||||
| (Pek, 1996) | 45 000 | 115 000 | 160 000 | ||
Recentní hlavonožci:
rok 1998 - 703 recentních druhů ([updated 28-Nov-2000] [cit. 12-Dec-2003]
http://www.cephbase.dal.ca/allsp.cfm)
rok 2001 - 786 recentních druhů ([updated 13-Jun-2003] [cit. 27-Feb-2005]
http://www.cephbase.utmb.edu/spdb/allsp.cfm)
rok 2004 - 1000 až 1200 druhů (Bruyne 2004 str. 16)
Počet vymřelých hlavonožců je mnohonásobně vyšší, odhadem více než 11 000 druhů (Ivanov M. et. al. 2001 str. 139).
Bajkalské jezero - 72 druhů plžů, z toho 53 bajkalských endemitů.
Ochridské jezero na jugoslávsko-albánské hranici má 7 druhů endemických plžů známých z třetihorních usazenin.
Pieniny mají 133 druhů měkkýšů.
Velký bariérový útes - 4000 druhů měkkýšů
Duvigneaud (1988) tvrdí, že v sahelské "stepi" nejsou žížaly ani měkkýši.
ostrov Krakatoa: 1883 výbuch sopky, počet druhů suchozemských plžů 1888 - 2 druhy, 1921 - 6 druhů, 1933 - 12 druhů. Všechny tyto druhy se sem dostaly pravděpodobně pasivně.
ostrov Juan Fernández (vzdálenost od pobřeží Chile 600 km) - 46 druhů suchozemských plžů
Velikonoční ostrov (vzdálenost od pobřeží Chile 3600 km) - 3 druhy suchozemských plžů
Havajské ostrovy (vzdálenost od pobřeží Severní Ameriky 3500 km) - endemická čeleď Achatinellidae asi 300 druhů, a ještě jedna další endemická čeleď. Rod Achatinella má celkem 41 druhů z toho 22 je nepřímo vyhubených člověkem, zbylých 19 je ohroženo (údaje pro rok 1980).
Rozšíření současných měkkýšů potvrzuje, že schopnost šíření je posilována přirozeným výběrem na úrovni jednotlivců, tzn. že se tak zvětšuje oblast výskytu a prodlužuje existence druhů (Wilson E. O. 1995). Nepřímým důsledkem je možná dnešní poměrně vysoká biodiverzita měkkýšů.
Neotropická oblast - hodně druhů plžů.
Kachna střelená na Sahaře nejméně 100 mil od nejbližší vody měla na noze čerstvá vajíčka plžů.
Červenka na ostrově Mellum v Severním moři měla v peří na spodině těla 6 jedinců živých plžů.
Euglandina rosea se šířila na ostrovech rychlostí 1,2 km za rok.
Ancylus fluviatilis pronikl až do delty Volhy.
Bornebusch (1930) zjistil v dánských lesích 65 plžů na 1 čtvereční metr půdního povrchu.
Zavinutců rodu Cypraea je asi 180 druhů, předožábří, ale nemají víčko. Cypraea valentia - nalezeno jen 7 kusů, 3000 $. Cypraea guttata - 4000 $.
Související články:
Copyright (c) 2002-2005 Michal
Maňas.
Tento dokument smí být kopírován, šířen nebo upravován podle podmínek
Svobodné licence GNU pro dokumenty verze 1.2 nebo libovolné vyšší verze
publikované nadací Free Software Foundation. Dokument nemá neměnné části ani
texty na předním či zadním přebalu.