Stránky o měkkýších > Malakologie > Plži (Gastropoda) jako škůdci v zemědělství

Plži (Gastropoda) jako škůdci v zemědělství

Jako škůdci jsou uváděny tyto druhy:

• Deroceras agreste (Linnaeus, 1758) - slimáček polní, Graue Ackerschnecke.
• Deroceras reticulatum (O. F. Müller, 1774) - slimáček síťkovaný, Genetze Ackerschnecke, fotogalerie, (naklade za rok až 500 vajíček, 1 až 2 mm velkých, po skupinách 10 -15, líhnou se za 3-4 týdny, za 6 týdnů po vylíhnutí už mohou přezimovat).
• Arion lusitanicus (Mabille, 1868) - plzák španělský, fotogalerie, hmotnost 3-27 g, snůška až přes 200 vajíček, článek o tomto druhu: Nebezpečí pro zahrádky – plzák španělský
• Arion rufus - plzák lesní - populárně naučný článek na o plzáku lesním na priroda.cz
• Arion distinctus - plzák zahradní - synonymum A. hortensis, fotogalerie
• Arion subfuscus - plzák hnědý
• Deroceras laeve (O. F. Müller, 1774) - slimáček hladký
• Arion circumscriptus Johnston, 1828 - plzák žíhaný, fotogalerie
• Limax maximus Linnaeus, 1758 - slimák největší, fotogalerie
• Vallonia pulchella (O. F. Müller, 1774) - údolníček drobný, Kleine Gehäseschnecke, způsobuje požerky na kořenech řepy. Škodlivost tohoto druhu považuji za přehnanou, ale je uveden v knize: Atlas chorob a škůdců řepy.

Podle některé literatury je hlemýžď zahradní Helix pomatia řazen mezi užitečné organismy. Žere prý vajíčka škodlivých plzáků Arion sp. a žere prý plevele. Až začne žrát kulturní rostliny, stačí ho odstěhovat (Tichá 1994).

Ve sklenících jsou plži také velkým problémem (Dvořák L. pers. comm.). Poškozují tam hlavně květiny. Ve sklenících škodí:

• Helix pomatia - hlemýžď zahradní
• Cepaea hortensis - páskovka keřová
• Trichia hispida - srstnatka chlupatá
• Laciniaria plicata - vřetenatka mnohozubá
• Alinda biplicata - vřetenatka obecná
• všichni nazí plži (včetně nepůvodních druhů Deroceras panormitanum a Lehmannia valentiana)

Co žerou:

mrkev, čekanka, chřest, ředkvičky, řepu, cukrovku, salát, kapustu, růžičkovou kapustu, zelí (zelené i bílé), řepku, slunečnice, luštěninová a obilninová píce, hrách, mladé rostliny ozimých a jarních obilovin, kukuřici, tabák, brambory, jahody, ... Kromě zeleniny mohou škodit také na okrasných rostlinách, např. popínavá rostlina podražec velkolistý Aristolochia macrophyla (syn. A. sipho, A. durior) roste ve vlhčí půdě ve stínu nebo polostínu, a proto klíčící rostliny musíme chránit před poškozením plži.

Co prospívá plžům:

vlhké prostředí, vlhké léto, mírně teplý podzim s dostatkem mlh a ros, mírná zima, těžší méně vysychavé půdy, bohatý pokryv předplodiny, nespálení slámy, zaorávky slámy, nesklizení obilní slámy, minimální zpracovávání půdy, vynechání orby, hodně organických látek v půdě (zadržují vodu a jako náhradní potrava), hodně hnoje, zeleného hnojení a statkových odpadů, neudržování polí sečením, zvýšená kyselost půd.

Co škodí plžům:

Přirození nepřátelé (predátoři a parazité) je požírají, před setím poválet a rozdrtit hroudy případně odstranit kameny (zničí se tak úkryty pro plže), pletím snížit vlhkost porostu, nenechávat po sklizni na poli zbytky rostlin, zaorat strniště, podmítka (50-80 mm) a hluboká orba do 150 až 200 mm (přezimují až 20 cm pod povrchem půdy). Pozdní orba likviduje vajíčka plžů, ale také žížaly.

Preventivní opatření proti plžům:

péče o trvalé travní porosty, péče o meze a vodoteče, mulčování. Setí 3-5 m od luk a živých plotů. Ochranné plůtky s ohrnutým horním okrajem ven tak, aby je plži nemohli přelézt.

Pěstování meziplodin se doporučuje především na pozemcích s vysokým výskytem slimáků (zdroj: DK 22. 6. 2003 Agronavigátor http://www.agronavigator.cz/default.asp?ids=103&ch=1&typ=1&val=16161)

Plže odpuzuje hořčice, kerblík, lichořeřišnice, řeřicha zahradní, šalvěj, tymián, yzop. (Hobby magazín, únor 2001)

Při pozdější sklizni brambor je velké riziko poškození plži (zdroj: mik [26. 6. 2002] Agronavigátor  http://www.agronavigator.cz/default.asp?ids=146&ch=1&typ=1&val=15149)

Zjištění výskytu plžů:

okousané klíčky (nabobtnalá semena mají hodně vody), stonky, lodyhy, plody, hlízy, dužnaté kořeny, listy, okrajový žír, v listech nepravidelné otvory (okénkování a dírkování), žilky listů nebývají poškozené. Žerou hlavně klíčící a mladé rostliny (např. mladá řepka má méně glukosinolátů. Je snaha šlechtitelů, aby bylo glukosinolátů v plodinách co nejméně, to ale asi prospěje plžům.) V blízkosti bývá zaschlý sliz. Foliové, tkaninové, pytlové (jutové pytle), vlnité papírové lapáky nebo dřevěné desky o velikosti 1m², např. čtverec navlhčené lepenky se překryje černou fólií a zatíží v rozích. Může pod nimi být návnada z rostlinných zbytků nebo moluskocidní návnada. Pasti kontrolujeme ve dne. Ošetření se doporučuje při výskytu 8 a více jedinců za 24 hodin pod lapákem 1 m², případně 8 -10 jedinců pod lapákem za 2 až 3 dny (velikost lapáku neuvedena). Práh škodlivosti není stanoven, u řepky je doporučen práh škodlivosti asi 5 ks / m². Hlavní výskyt na řepce je srpen až září. Obecně mohou škodit od května do prosince.

Postupy likvidace škůdců:

• Ruční sběr.
• Chytání pod lapáky (viz výše). Lapáky a návnady umísťujeme do stínu. Jako návnada pod lapáky se doporučuje:
  1. Slupky z melounů nebo z cuket (zdroj: http://www.floranazahrade.cz/kalendar/zari2004.htm)
  2. Slupky z okurek
  3. Plže lákají také aksamitníky (= afrikány) (Tagetes) (zdroj: 1999 Českotřebovský zpravodaj http://zpravodaj.ceskatrebova.cz/Stare_CTZ/CTZ40.html)
  4. Někdy se doporučují složitější lapáky, jako např. 10 cm hluboká brázda, naplnit ji trávou a v podvečer pokropit vodou. Ráno pak takto přilákané plže zlikvidovat. Tuto metodu jsem nezkoušel, protože se mi nechtělo vybírat plže z trávy.
  5. Jako návnada mohou sloužit i usmrcení rozdrcení plzáci.
• Sbírání večer s baterkou.
• Návnada s pivem, to ale láká plže i z okolí. Nechte misku s pivem vyčnívat asi 1 cm nad povrch půdy, aby se nechytali i brouci.
• Speciální fólie (Bayer) - zatím víc nevím

Pasti na plže si můžete snadno vyrobit nebo dokonce koupit, např. v ozdobném provedení.

1. V katalogu Léto 2004 od firmy Horizont byly 2 pasti na slimáky pro naplnění pivem za cenu 91 Kč. Výška i průměr pasti je 11 cm.
2. Firma Reproplast nabízí nástrahové krmítko pro naplnění chemickými moluskocidy.
3. Firma Heap Co 2000, s.r.o. nabízí "nástrahové krmítko ANTIPLŽ" za 14 Kč.

• Za suchého počasí překážky z pilin, popela s pilinami, vápna s pilinami, sazí. Ditrich (2001) uvádí také chlorid sodný (sůl na solení silnic). Já osobně ale sůl kvůli zasolování půdy nedoporučuji.
• Také desky s čedičovou nebo skelnou vatou bránící přelézání plžů.
• Aplikace večer, granulované dusíkaté vápno 1 -1,5 kg/100m². Např. dusíkaté vápno Perlka se aplikuje 30 g / m².
• Pálené vápno (pálený vápenný hydrát s pH kolem 13) [anglicky: calcium hydrate] nebo vápenné nedohasky dvakrát za sebou v rozmezí půl hodiny  2 tuny na hektar. Pálené vápno, vyhasíme malým množstvím vody, 3 - 4 kg/100m².
• 1-2 % koncentrace kofeinu je pro slimáky smrtelným nervovým jedem (přinejmenším je odpuzuje.) Rostliny však snesou i vyšší koncentraci. Použít lze kávu, čaj, koku. (podle Urban Zdeněk 4.7.2002 Kofeinem lze bojovat proti slimákům. - Hospodářské noviny, Věda a lidé, str. 3). Zjistil to Robert Hollingsworth na Hawaii a svůj objev publikoval v časopise Nature. Další články v doporučené literatuře.
• Můžete zkusit 10 % roztok česneku. (zdroj: DK [17.1.2004] Agronavigátor http://www.agronavigator.cz/default.asp?ids=103&ch=1&typ=1&val=22343)

Biologický boj proti plžům: koupit přípravek obsahující parazitické hlístice a zalít s tím zahradu. Hlístice napadají plže pod zemí. To je vhodné např. při pěstování chřestu. Hlístice Phasmarhabditis hermaphrodita se používají ve spojení s bakterií Moraxella osloensis.

• Nemaslug - biologický přípravek proti plžům obsahující hlístice, cena: na 40 m² za 369,-Kč, na 100 m² za 839,-Kč. Prodejce: Biocont Laboratory, Šmahova 66, 627 00 Brno - Slatina , tel: 05/45218156.

Dále přípravky s hlísticemi vyrábí např. belgická firma Biobest. V České Republice to distribuuje P. Biocontrol, Čelakovského 389/II, CZ-38901 Vodňany. Tel. + Fax: +420 3 42.38.27.57.

Za 1000 liber (50000 Kč) si můžete koupit z Bristolské univerzity robota, který pomocí infračerveného detektoru loví plže a rozkládá je na metan, čímž získává energii. Vývoj stál 200 000 liber. (podle 3.1.2002 Žere plže. - Ekonom, č. 1, str. 38)

Chemické prostředky používat jen při přemnožení plžů. Někdy se doporučuje asi 2 dny po zasetí (při škodlivém výskytu plžů), protože jsou nástrahy přitažlivější. Perzistence je za sucha 5-6 dnů, za deště méně. Vhodné je používat chemické moluskocidy po dešti.

• AZ Slug Pellets (metaldehyd), dávka: 15 - 30 kg/ha = 1,5 - 3 g / m². Nesmí přijít do styku se zeleninou, rozhodit okolo. Netoxický pro Staphylinidae - drabčíkovití (Coleoptera - brouci) podle IOBC = Mezinárodní (čtyřstupňová) stupnice pro biologickou ochranu.
   
• Vanish Slug Pellets (metaldehyd, obsah v balení: 4 %), dávka: 15 - 30 kg/ha. Nesmí přijít do styku se zeleninou, rozhodit okolo (rozmetadlem). (Doporučená aplikace u řepky 5. - 20. den po vysetí, až  15 kg/ha). Balení pro maloodběratele po 200 g, cena kolem 110 Kč.
  
  Směs patnácti rozmělněných tablet metaldehydu (= suchého lihu) s kilogramem otrub lze rozmístit mezi řádky. Metaldehyd působí na slimáky dráždivě a při kontaktu s ním hynou. Za suchého počasí je možné otruby posypat páleným vápnem. Vlhkem se ale jeho účinek rychle snižuje. (podle Horké novinky Chotěboř č. 36) Ve vlhkém počasí ale otruby plesniví.
  
  Pozor! Přestože je metaldehyd z uváděných chemických moluskocidů nejméně škodlivý, stále je to jed a je tudíž nebezpečný! Např. iFauna uvádí otravu kočky domácí metaldehydem:
  Metylaldehyd vyvolává působením žaludečních šťáv acidózu. Vzniká zánět žaludku a střev, projeví se zvracení, slintání, třesy, poruchy koordinace pohybu. Kočky se otráví pozřením návnady na slimáky. (zdroj: http://linux.ifauna.cz/clanky/clanek.php?id=2777)
   
• Mesurol Schneckencorn (methiocarb, obsah v balení: 2 %), dávka 5 kg/ha = 50 g / 100 m² = 0,5 g / m² nebo 45 granulí na m². (3,5 - 7,5 kg/ha = 0,35 - 7,5 g / m²). Orientační cena ošetření na 1 ha je 1250 Kč. Nesmí přijít do styku se zeleninou, rozhodit okolo na cestičky. Ochranná lhůta je 2-3 týdny. Pro obilniny, luštěniny a řepku je ochranná lhůta 9 týdnů. Jedovatý pro včely. Toxicita pro tyto užitečné organismy: slabě toxický pro Staphylinidae - drabčíkovití. Velmi silně toxický pro: Phytoseiidae - draví roztoči (Acarina - roztoči),  Anthocoridae - hladěnkovití (Heteroptera - ploštice), Coccinelidae - slunéčkovití (Coleoptera - brouci), Hymenoptera - blanokřídlí, Aphidiidae - mšicomarovití (Hymenoptera - blanokřídlí).
   
• Mesurol WP 50 (methiocarb, účinná látka mercaptodimethur, obsah v balení: 50 %), dávka: 0,5 % nebo 5 g / 1 l vody . Balení pro maloodběratele po 50 g, cena kolem 100 Kč. Postřikování cestiček kolem záhonů, stolů a květináčů ve sklenících a zeleninových sadbách. Jedovatý pro včely, toxický pro čmeláka zemního (Bombus terrestris) tzn. nesmí být použit spolu se čmeláky, nesmí přijít do styku se zeleninou, ve skleníku se postřikují cestičky, stoly, květináče, apod. Toxicita pro tyto užitečné organismy - stejná jako u Mesurol Schneckencorn.
   
• Ferramol Schneckenkorn, dávka: 5 g/m².
   
• Marshal 25 EC (carbosulfan [anglicky: carbosulphane]). Používá se v množství 3 litry na hektar.

Jak fungují moluskocidy:

metaldehyd - moluskocid, požerkový a dotykový jed, účinkuje rychle, navíc vyvolává nadměrnou sekreci slizu a tím dehydrataci. Neúčinné na loukách, tam stačí vyrovnat ztrátu vody. V některých zemích (nevím jestli v ČR) lze používat v biozemědělství, ale pouze ve spojení s lapáky (ne přímo na zemi). Pro včely neškodný. Doporučuje se spíše za suššího počasí.

karbamáty: methiocarb, thiodikarb, mercaptodimethur (a jiné, insekticidy: carbaryl, carbofuran, pirimicarb; herbicidy: EPTC, CDEC). Dotykový, požerkový a nervový jed. Inhibují aktivitu enzymu cholinesterázy. Neblokují cholinesterázu ireverzibilně, tzn. že po interakci s enzymem se může aktivní část pesticidu (karbamyl) od enzymu odpojit a relativně brzy dochází k reparaci poškozeného enzymu, který obnoví opět svoji funkci (Rulík 2002 manuskript). Hubí hmyz, roztoče a měkkýše, odpuzuje ptáky a drobné hlodavce. Nebezpečný pro včely (jedovatý), ryby a zvěř. Způsobuje také poruchy u žížal a u střevlíkovitých (Carabidae). Nesmí se používat v biozemědělství. Nutná je 14-denní ochranná lhůta = nesmí se jíst ošetřené plodiny. Doporučuje se spíše v chladnějším počasí a za vlhka.

Iron phosphate = ještě silnější jed než metaldehyd?. Požerkový jed, snižuje žravost a následně smrt. Nesmí se používat v biozemědělství. Jedovatý pro zvěř a člověka.

Nepoužívané metody:
Metaldehyd 5G se sype na připravenou podložku, ne na zem. (asi už se nepoužívá). Přípravek Limacid a návnady otrávené fosfidem zinku asi již nejsou povoleny (schváleny). Používaly se  např. roku 1969. Navíc rychle vlhne a plesniví stejně jako návnady suchého lihu s otrubami.

Poděkování:

Děkuji Petrovi Cimalovi za doplňky a připomínky k tomuto článku.
Děkuji Liborovi Dvořákovi za připomínky ohledně škůdců ve sklenících.

Použitá literatura:

1999 http://www.inra.fr/Internet/Produits/HYPPZ/pests.htm

2002 Novel technologies for integrated control of slug damage in key horticultural crops  http://www.slugcontrol.iacr.ac.uk/index.html
Slug Damage and Control of Slugs in Horticultural Crops http://www.slugcontrol.iacr.ac.uk/SlugsBrochure.pdf

2002 www.biocont.cz/index.html

2002 www.biobest.be

2003 Horké novinky Chotěboř č. 36 http://www.harry.cz/harry/rubriky/novinkyred36.htm

2004 AgroBio Opava http://www.agrobio.cz/choroba.php?Choroba=57, http://www.agrobio.cz/vyrobek.php?Vyrobek=58, http://www.agrobio.cz/vyrobek.php?Vyrobek=69

3.1.2002 Žere plže. - Ekonom, č. 1, str. 38

Benada J. et al. 1985 Atlas chorob a škůdců řepy. - Státní zemědělské nakladatelství, Praha. 264 pp., str. 242-243.

Ditrich O. 2001 Agresivně se šířící škodlivý plzák. Životné prostredie, 102-104.

DK 2. 5. 2003 Pozor na plže. - Agronavigátor, http://www.agronavigator.cz/default.asp?ids=103&ch=1&typ=1&val=14422

Dvořák, L. 2002: Nebezpečí pro zahrádky – plzák španělský. Šumava, 2, 24-25. http://www.wz.cz/mollusca/malakologie/lusitanicus1.jpg http://www.wz.cz/mollusca/malakologie/lusitanicus2.jpg

Fischer, W., Reischütz, P., L. 1998 Grundsätzliche Bemerkungen zum Schadschneckenproblem. [General aspects about the slugpest]. - Die Bodenkultur 49(4): 281-292.

Gall J. 1997 SLIMÁCI - škůdci polních plodin. http://noviny.cbnet.cz/np/1997/np973406.htm

Hluchý M., Zacharda M. 1994 Prostředky a systémy biologické ochrany rostlin. - Biocont Laboratory s.r.o., Brno, 80 pp.

kolektiv 1997 Metodická příručka pro ochranu rostlin. Díl 1, Zelenina, ovocné plodiny a réva vinná. - Ministerstvo zemědělství ČR. 397 pp., str. 132-133, 340, 346-348, 351.

Lanák J., Šimko K., Vanek G. 1969 Atlas chorob a škůdců ovocných plodin, révy vinné a zeleniny. - státní zemědělské nakladatelství, Praha, 329 pp., str. 316-317.

Šedivý J. 1997 Ochrana rostlin na zahradě od jara do zimy. - Grada Publishing, Praha, 132 pp.

Státní rostlinolékařská správa 2003 http://tesnov.srs.cz/Srs/uvodcz.htm

Tichá K. 2001 Biologická ochrana rostlin. - Grada Publishing, Praha, 87 pp.

Urban Zdeněk 4.7.2002 Kofeinem lze bojovat proti slimákům. - Hospodářské noviny, Věda a lidé, str. 3

Vašák J. a kol.2000 Řepka. - Agrospoj, Praha, 336 pp., str. 80-81, 91, 199-201, 219, 222, 291, 308.

Vašák, J. Zukalová, H., Štranc, P. & Nerad, D. (2002) Limity pěstování ozimé řepky. - http://www.agris.cz/vyhledavac/detail.php?id=119194&iSub=518&sHighLight=slugs

Vošlajer Z., Juroch J., Hrubý R. 2003 Základní prvky ochrany plodin v období června a července. - Rostlinolékař, 4: 3-9.

Další doporučená literatura a odkazy:

Plzák španělský (Arion lusitanicus) - nejzávažnější škůdce mezi měkkýši

Nebezpečí pro zahrádky – plzák španělský

British Crop Protection Council www.bcpc.org

DK 13.7. 2002 Potrava pro slimáky. - http://www.agronavigator.cz/default.asp?ids=103&ch=1&typ=1&val=6363

DK 18. 12. 2002 Kávou proti slimákům. - http://www.agronavigator.cz/default.asp?ids=103&ch=1&typ=1&val=10734

Häni F., Popow G., Reinhard H., Schwarz A., Tanner K., Vorlet M. 1993 Obrazový atlas chorob a škůdců polních plodin. -  Scientia s r. o., Praha.

Joens 1984 ??? (co prospívá plžům)

Košťál Z. 1999 Nepodceňujte výskyt slimáků. Zemědělský týdeník, č. 38, str. 7. (agrotechnické postupy)

mik 3. 8. 2002 Kofein v kokosových vláknech chrání před slimáky a hlemýždi. - http://www.agronavigator.cz/default.asp?ids=103&ch=1&typ=1&val=6722

Moens R., Couvreur R., Cotrs F.1992 Influence de la teneur en glucosinates des varietés de colza d hiver sur les dégats de limaces. - Bul. Rech. Agron. Gembloux, 27 (3), 289-307.

Paul V. H. 1988 Krankheiten und Schädlinge des Rapses. - Thomas Mann Verlag, Gelsenkirchen - Buer. (predátoři, potrava)

Speiser, B., Andermat, M. 1994 Biokontrolle von Schnecken mit Nematoden. - Agrarfoschung 43. 115-118

Vašák a kol. 1998 in kolektiv autorů: Ochrana řepky ozimé proti škodlivým činitelům. Dow Argo Sciences, Praha.

Wallsgrove R. et al. 1999 Glucosinolate biosynthesis and pest/disease interactions. - Proceedings of the 10th International Rapeseed Congress, Canbera - Australia.

Nedoporučená literatura (nejsou tam žádné informace o měkkýších):

Hluchý M. 1994 Prostředky biologické a biotechnické ochrany rostlin. - Ministerstvo zemědělství České republiky, Praha; Biocont Laboratory s.r.o., Brno, 54 pp.

Zpět na úvodní stránku

↑↑↑

---

Copyright (c) 2002-2005 Michal Maňas.
Tento dokument smí být kopírován, šířen nebo upravován podle podmínek Svobodné licence GNU pro dokumenty verze 1.2 nebo libovolné vyšší verze publikované nadací Free Software Foundation. Dokument nemá neměnné části ani texty na předním či zadním přebalu.

Poslední aktualizace tohoto dokumentu