Jedovatí měkkýši
Druhy měkkýšů v ČR nejsou jedovaté.
Rozlišujeme 3 skupiny jedovatých živočichů:
1) primárně jedovaté druhy = jedovaté aktivně (Conidae - homolicovití, někteří
Octopodidae -
chobotnicovití), které si vytvářejí jed v těle samy a do oběti ho vpravují
speciálním zařízením
2) druhy jedovaté pasivně, které jed vytvářejí, ale jsou jedovaté pouze po
požití, při dotyku nebo obojím způsobem. Tato skupina mezi měkkýši není.
(Alespoň ne takto jedovatí pro člověka).
3) sekundárně jedovaté druhy, které
získávají jed z prostředí filtrací nebo konzumací jedovaté potravy např. žahavců.
Pak jsou jedovatí po požití (mlži), případně po dotyku (někteří nahožábří plži).
Člověku nebezpečné homolice (Conus spp.) žijí v hlavně v JZ Pacifiku.
Celkem je homolic asi 400 druhů, ale člověku nebezpečných je asi 4-7 druhů. Jako
jedovaté druhy se uvádí:
Conus geographus Linnaeus, 1758 - homolice mapová (4) - působí přímo na
svalstvo --> svalová paralýza (neblokuje nervosvalové
ploténky), smrt 5 lidí, rybožravá
Conus textile Linnaeus, 1758 - homolice síťkovaná (3), 4 těžké otravy,
živí se měkkýši
Conus tulipa Linnaeus, 1758 - homolice tulipánová (2) - vážná zranění,
rybožravá
Conus omaria (1) - 1 těžká otrava
Ostatní homolice způsobují mírná zranění.
Conus striatus Linnaeus, 1758 - homolice rýhovaná (homolice žíhaná) (1) -
Asi má zcela termolabilní toxin, protože je přes svůj jed po povaření jedlá.
Zavinily smrt několika lidí. Další
2 druhy: Conus regius Gmelin, 1791 - homolice korunová (1) a Conus spurius
Gmelin, 1791 - homolice proměnlivá (1) způsobují "pouze"
bolestivé bodnutí. Asi podobně na tom bude Conus corona (1) z Floridy. V
závorce je uvedeno v kolika publikacích je uveden jako jedovatý druh.
Vystřelují
harpunovitý bodec (= přeměněná radula) a smrští jedový váček a vstříknou tak do
rány jed (neurotoxin, kvartérní amoniové látky a další). Příznaky: zblednutí v místě vpichu, zmodrání okolí, otupělost, bodavá
nebo palčivá bolest, zastření vidění, ztráta schopnosti mluvit, obtížné
polykání, nausea (nucení ke zvracení), extrémní slabost, extrémní slabost, někdy
smrt. Není znám protijed, ale doporučuje se toxiny rozložit teplem.
Působí přímo na sval a způsobí paralýzu - obrnu. Příznaky otravy jsou lokální bolest, zarudnutí postiženého místa i celkové, zvracení, teplota, průjem. Těžké otravy, nekoordinovanost svalových pohybů, úmrtí je způsobeno zástavou dechu při obrně bránice. (Tento odstavec podle http://stranypotapecske.cz/teorie/jedziv.htm)
Aktivně jedovatými plži jsou Neptunea arthritica a Neptunea antiqua. Ve slinných žlázách mají tetramin.
Nebezpečné mohou být některé malé pestré chobotnice: Hapalochlaena maculosa (Hoyle, 1883) = Octopus maculosus - chobotnice skvrnitá (Spotted octopus) žije v Austrálii, měří 3 cm, je žlutá s modrými pruhy, usmrtí každoročně víc lidí než žraloci, je jedovatější než jakýkoliv suchozemský živočich a tím patří mezi nejjedovatější tvory na Zemi. Jed je cephalotoxin, nervosvalový jed. Příznaky: ostrá palčivá bolest připomínající píchnutí včely, znecitlivění v ústech a jazyka, zastření vidění, ztráta dotekových vjemů, obtížné mluvení a polykání, paralýza nohou, nausea (nucení ke zvracení), vyčerpanost, koma, vysoce pravděpodobná smrt. Oběť prostě ochrne.
Podobný druh je: Hapalochlaena lunulata (Quoy & Gaimard, 1832) = chobotnice kroužkovaná (chobotnice modrokroužkovaná).
Poznámka: v knize Svět Zvířat X. Bezobratlí (1) je na straně 150 chyba:
chybně: Hapalochlaena maculosa
chobotnice kroužkovaná
správně: Hapalochlaena maculosa
chobotnice skvrnitá
Podle jména je asi jedovatá také Octopus mototi Norman, 1993 - chobotnice jedovatá
Problematika sekundárně jedovatých živočichů včetně měkkýšů je podrobně a kvalitně zpracována v rámci projektu Toxikon na http://www.biotox.cz/toxikon/zivocich/
Z jedovatých měkkýšů byly izolovány mnohé užitečné látky. Např. z měkkýše u V pobřeží Austrálie (přesněji to nevím) izolovali: ACVI - blokuje přenos bolestivých vzruchů v periferním svalstvu a tím tlumí bolest, není návyková a pravděpodobně bez vedlejších účinků. Bílkovina DREAM (? nebo DREM) tlumí bolest, ale pouze u myší. (podle 18.4.2002 Tišení bolesti. - Ekonom, č. 29, str. 41)
Použitá lit.:
Kůrka, A., Pfleger, V., (1984) Jedovatí živočichové. – Academia, Praha. 29-36.
Motyčka, V. & Roller, Z. (2001) Svět zvířat X: Bezobratlí (1). – Albatros, 172 pp.
Pfleger, V (1999) České názvy živočichů III. Měkkýši (Mollusca). – Národní muzeum, Praha, 108 pp.
Pfleger, V. & Pradáč, J. (1981) Krása lastur. – Academia, Praha, 132 pp.
Picka, J. (1999): Lastury, ulity, mušle. – Nakladatelství Madagaskar, Jihlava, 120 pp.
Encyclopaedia Britannica [online] [cit. 2004]
Další lit.:
Němec, J., (2000): Homolice - krásné, ale i nebezpečné. - Voluta, č. 17. http://voluta.webpark.cz/2000_17/homolice.html
Patočka, J. (2002): Kyselina domoová, neurotoxin způsobující ztrátu krátkodobé paměti. http://www.tigis.cz/PSYCHIAT/PSYCH399/10patoc.htm
Copyright (c) 2002-2005 Michal
Maňas.
Tento dokument smí být kopírován, šířen nebo upravován podle podmínek
Svobodné licence GNU pro dokumenty verze 1.2 nebo libovolné vyšší verze
publikované nadací Free Software Foundation. Dokument nemá neměnné části ani
texty na předním či zadním přebalu.
Poslední aktualizace tohoto dokumentu