Fosilní měkkýši
Chronologie pravěku s uvedením vzniku základních skupin měkkýšů.
Na následujícím obrázku (vlevo) je znázorněno, jak kolísal počet čeledí u tříd měkkýšů (upraveno podle Sepkoski, J., J., Jr. 1981 Paleobiology 7: 36-53).
Chroustnatky (Polyplacophora) jsou známy od kambria po recent. Fosilní jsou vzácné a stratigraficky málo významné.
Pro přílipkovce (Monoplacophora) platí to samé co pro chroustnatky.
Plži (Gastropoda) se vyskytují od kambria po recent. Nejstarší suchozemští plicnatí plži pocházejí již z karbonu. Velký rozvoj této skupiny probíhal také v terciéru. Stratigraficky jsou nejvýznamnější v karbonu, paleogénu a neogénu. Fosilie z holocénu jsou významné z ekologického hlediska a slouží pro pochopení změn v naší přírodě za posledních 10 000 let. V současnosti patří plži mezi nejrozšířenější třídu měkkýšů.
Kelnatky (Scaphopoda) se vyvinuly asi v ordoviku. První nálezy jsou z devonu po recent. Častější nálezy jsou z karbonu a pak od svrchní křídy výše. Stratigraficky jsou málo významné neboť jsou druhově málo početné.
Mlži (Bivalvia) žili již v kambriu a žijí dodnes. Více početnější jsou v ordoviku a zejména v siluru a devonu. Do sladkých vod přešli ve svrchním devonu a více se rozvinuli v karbonu. Od karbonu přes celé druhohory postupně vzrůstá jejich stratigrafický význam až po třetihory, kdy jsou biostratigraficky nejvýznamnější skupinou živočichů.
Hlavonožci (Cephalopoda) jsou známi od středního kambria po recent. Jako fosilie jsou důležitější než plži a mlži, neboť jejich evoluční rozkvět probíhal od kambria po křídu. Zejména jsou významní amoniti, kteří žili od spodního devonu po křídu a v tomto období jsou v mořských usazeninách biostratigraficky nejvýznamnější ze všech skupin živočichů. Do dnešní doby přežilo pouze několik specializovaných skupin hlavonožců, ty ale můžeme považovat za evolučně nejpokročilejší měkkýše.
Rostrokonchy (Rostroconchia) (nejsou na grafu) jsou známy od spodního kambria po perm. Stratigraficky jsou nevýznamné. Představují spojovací článek od přílipkovců k mlžům a kelnatkám.
Historie Baltského moře je pojmenovaná podle vůdčích fosilních plžů:
Yoldiové moře 7500 - 7000 let př. n. l., po roztání ledovců proudila do něj
slaná voda, vůdčí zkamenělina plž Portlandia.
Ancylové moře 7000 - 5000 let př. n. l., po zvednutí pevniny se stalo
sladkovodní nádrží.
Litorinové moře, poklesem pevniny 5000 let př. n. l. vzniklo spojení se
severním mořem a přechodně bylo slanější než dnes.
Související články:
Links:
Paleontologický atlas na Západočeské univerzitě v Plzni http://www.pef.zcu.cz/pef/kbi/php/atlas/atlas_zoopaleo.php
Paleo Web
http://paleo.gweb.cz/
Virtuální muzeum zkamenělin http://trilobit.wz.cz/
Poslední aktualizace tohoto dokumentu